žehlička and me :)

14. srpna 2008 v 15:21 | julí |  life and my life
žehlička, můj život, má kamarádka…

konkrétně mluvím o žehličce na vlasy, věci, která mě už tolikrát zachránila.
dneska bych bez jejího použití už ani nevylezla z baráku, jo, možná je to závislost, ale závislost na vzhledu snad není špatná, nebo se pletu?
máme se rády, teda...já jí mám ráda :D ...vděčím jí za moc...
prožily jsme toho spolu tolik :D ...např.:
Je večer, já sedím u počítače a domlouvám si schůzku s jedním milým chlapcem na druhý den, žehlička leží v pokoji.
V tu dobu ani jedna netušíme jaké nás zítra čeká počasí.
Ráno, "to snad ne!" prší...probouzím se se značným zděšením a okamžitě sprintuju pro žehličku, ukládám jí do tašky a běžím na autobus protože sem u babičky a potřebuju ještě domu.
Když ale přicházím k baráku, zjišťuju, že sem klíče jaksi zapoměla...
Do schůzky mi zbejvá asi hodina a tak s žehličkou přemejšlíme, co budeme dělat a kde jí zapojíme...
Nesnášim vlhký počasí. Ona taky.
Po několika dalších strastiplných minutách žehličce vyděšeně vysvětluju, že se s nim fakt nemůžu sejít s vlnitejma vlasama.
Vyrážíme tedy do města hledat pomoc.
Trafika...nakouknu dovnitř, ale při pohledu na pani s trvalou uznávám, že by asi neměla pochopení.
Pekařství...v zadním rohu zásuvka-přímo se na mě usmívá, vkročím tedy směle dovnitř, kde mě přivítá simpaticky vyhlížející prodavačka.
Pokouším se jí vysvětlit celej muj problém se zapomenutejma klíčema a i přesto, že se tváří trošku nechápavě mi nakonec řekne ať si to tu klidně zapojim,že jí je to jedno.
Neváhala sem a žehlička se začla nahřívat.
Lidi, co si jdou ráno pro rohlíky na mě koukaj jako na zjevení, ale nevadí! hlavně že vlasy jsou už aspoň trochu normální :D
Při odchodu pani poděkuju a řeknu, že mi zachránila život, hodí po mě vyděšenym okem stejně jako celá fronta u pultu.
Odcházím s usměvem a myšlenkou,že můj život má už zase smysl.
Schůzka s chlapcem dopadla taky dobře...i s žehličkou jsem ho seznámila :)
"ona" :-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barčííík Barčííík | 14. srpna 2008 v 18:14 | Reagovat

No jasný, u tebe mě už nemůže nic překvapit, ale myslim, že chlapec by to přežil i kdybys měla ty vlasy vlnitý, kočko...

2 Jěštěrůůů Jěštěrůůů | 25. srpna 2008 v 20:27 | Reagovat

Já umřu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama