představy víc než skutečnost

29. listopadu 2008 v 22:15 | julí |  feelings and thinkings :)
Taky se vám to stává? Něco si vysníte a když zjistíte, že to tak doopravy neni, jako by se ten váš malinkej svět zhroutil. Možná, že o tom život je. Stavět a bořit mikrosvěty...a pořád znova, v naději, že jednou, jednou nám jeden zůstane stát. Znamenalo by to pak snad žít svuj sen?
Zase se začínam ztrácet.
Možná je normální nepoznávat rozdíl mezi představama a realitou, ale ono když se vzbudim ve tři ráno a vidim vedle sebe podřezanýho chlapa a ženskou s urvanou bradou...no přiznam, že to docela vyděsí než si uvědomíte, že je to jenom sen...teď sem se dostala jinam než o čem sem chtěla psát, takže zpátky k mikrosvětum snů ve smyslu nadějí a né nočních mur...
Mám pocit, jako bych se kvůli jednomu takovýmu imaginárnímu mikrosvětu nemohla soustředit na nic jinýho...nebo prostě takhle: asi nedokážu nikoho milovat :D uuups...dřív to bylo jiný...ale teď najednou nikdo neodpovídá tomu co bych si představovala, sou tu jenom dvě možnosti z nichž je jedna daleko a druhá neni. Nevím jak z toho ven, měla bych asi slevit z požadavků, ale neumim to, na všech vidim jenom chyby, srovnávam je s ideálem a prostě....jo, sem materialista...lidi hodnotim podle vzhledu a oblečení, nemyslete si, vim, že to je špatný...snažim se změnit, ale bojim se, že ten muj malej světík je už natolik dokonalej, že ho nedokážu zbourat sama a možná ani nechci. Žiju sice mimo něj, ale podle něj....chyba...třeba kdyby mi vzal někdo naději a já přestala věřit, že jednou bude skutečnej, třeba by všechno potom bylo jako dřív. Vlastně... i teď mi připadá, že to co tohle píše nejsem já...
Začínám se snů a představ bát, nědokážu je oddělit a něják se zorientovat.
Vím že neovládám já je, ale oni mne...ale jak daleko to můžu nechat zajít?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 29. listopadu 2008 v 22:59 | Reagovat

Zajímavé myšlenky. Z požadavků radím neslevovat;-)

2 Terinka Terinka | Web | 30. listopadu 2008 v 14:11 | Reagovat

ahojky,děkuju ti za radu...taky jsem si říkala,že bych mohla psát víc o sobě,dřív jsem to tak dělala,ale pak to nějak ustalo...tady ten tvůj článek je strašně hezky napsanej,myslim,že žít bys měla tak,jak se ti zdá nejhezčí a nejlepší,tak aby sis život užila i za cenu toho,že tak z nevím jak moc velké části žiješ ve snech...řekla bych,že život je i o tom,že si něco vysníme,co si ani nedokážeme splnit-přesně můj případ,ale když se chce všechno jde...já vždycky každej den přemejšlim o něčem jiným...a řekla jsem si,proč si nezkusit splnit to,co sama chci a když to není sen typu toho-zejtra budu herečkou v halywoodu...tak je to normální...takže já se pokusím si je splnit a ty zkus hodně svých snů,pokud se ti nelíbí,že je máš,zbourat.....třeba ti to bude víc vyhovovat,no nevím,i když já si myslím,že život se skládá z jednoho velkého snu...třeba nepřemejšlej tolik o tom,že nedokážeš rozlišit fantazii a realitu :))

už nevím co bych dál napsala,tak se měj hezky,máš to tady moc hezké,určitě se semka ještě vrátím

3 Dejvíík Dejvíík | 16. prosince 2008 v 19:46 | Reagovat

není třeba hned malovat čerty na zeď, vžyť přijdou zas až za rok :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama