smutný je svět bez odopvědí

29. listopadu 2008 v 21:30 | julí |  life and my life
...já sem nic a kdo je víc...

Mám psycholožku...dobrý no...teď už si můžu připadat jako magor oprávněně :D
Nevím proč tam chodim, stejně jí nikdy nic neřeknu, copak vy by ste nějáký cizí pani vykládali věci, který nepřiznáte ani sami sobě?...težko.
Nebudu jí komplikovat život, jen ať mě hezky dál učí dejchat a těch pár sladkejch tajemství si navždycky necham jenom a jenom pro sebe :P ..sem to ale sobec..
I když při představě, že už zbejvá jenom 15 let života, si tak říkám, jestli bych neměla začít mluvit aspoň s někym o tom..

Možná by stačilo jenom přestat mít takovýhle myšlenky, ptz to stejně nikdy nikdo nepochopí... kromě Kůkýho, ale to mi je na prd, když vlastně ani nevím jestli vím, že ví nebo ví, že vím či snad vůbec jestli může vědět, jestli vůbec něco může...
Tak strašně si přeju, aby sem aspoň něco cítila, aby se zapojily nějáký smysly, abych měla proč...prostě už potřebuju důkaz.
Nepřestávám věřit, vždyť víš, že sem přísahala.
Ale odpusť, že sem začla.

kdyby aspoň tak..

nevím, jestli sem schopná pochopit plnej význam slova schizofenie, ale pokud by sme vzali to slovo samo o sobě a nezamýšleli se nad ničím, co představuje, podívali se ze správnýho úhlu....snad by se dal jeho přívlastek použít na něco, co si tady uvědomujeme...teoreticky určitě...nevím jak přemejšlet bez "teoreticky"

už sem pochopila zrcadla....

A neboj, pořád budu dost naivní na to abych ti věřila...každičký slovo, jak malý dítě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama