Víte... Já nevím...

4. února 2010 v 23:50 | julí |  life and my life


"když je člověk dítě, je šťastný, když dospívá, je šťastný jen navenek, uvnitř trpí"
a když je dospělý? To už je uvnitř mrtvý, že?

Jsem tak šťastná a je mi to tak neskutečně líto.
Vzdaluju se sama sobě, takovou rychlostí, že si ani nestačím všímat.

A nic nebolí tolik jako vzpomínky.
Poslední dobou na to musím pořád myslet, nejhorší rozhodnutí co sem kdy udělala.
Období Vánoc před dvěma lety..
Bože! já vím jak je to dávno, ale copak můžu zapomenout?
Jak jen sem mohla bejt tak hloupá?
Jak to dneska mohlo bejt krásný?
Zajímalo by mě, jestli vůbec ví...
To si nikdy neodpustím.

Ale o tom sem psát nechtěla.

Dneska je 4.2., co? Něco mi to datum připomíná.
Možná, že už mi je asi hodinu 17.
A to sem tolik prosila...
Ať se něco stane. Ať se zastaví čas.
Nechci, opravdu nechci, aby mi bylo 17.
Měla bych už bejt velká, rozumná, chytrá..? Ale já nejsem.
Nejsem!
Notak, prosíím.. třeba by to šlo ještě vrátit.
Udělejte něco, někdo, kdokoliv.
Tolik nechci.
A taková bezmoc...



Vlastně, říkala sem, že sem šťastná, ne?
To jsem... svým způsobem. Ale to je o něčem jinym.

Jenom, aby ste si nemysleli..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama